Turistické cíle v okolí obce Velké Chvalovice

Barokní špitál s chudobincem, který v letech 1726 – 28 nechala postavit Marie Terezie Savojská. Budova měla na svou dobu unikátní systém horkovzdušného vytápění. Dnes ubytovna ČZU.

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

V centru obce v parku byl r. 1935 navrtán pramen. Ve studni rozborem zjištěna voda výborné kvality. Voda vychází na povrch s artézským přetlakem. V letech 1995-1996 při úpravě náměstí pramen opraven. Je volně přístupný, voda vyvedena do výtoku v pavilónku. Nepatrným sirovodíkovým pachem a složením voda podobná poděbradským pramenům.

Vila je první realizací secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou stodoly pro rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky různých slohů ve své době vyvolala bouřlivé reakce a posměch.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Lovecký zámeček z 19. století, který vybudovali majitelé panství Hrubí z Jelení. V 80. letech 20. století radikálně přestavěn.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Památník Prokopa Holého, husitského vojevůdce, byl odhalen v roce pětistého výročí bitvy u Lipan. Památník tvoří několik balvanů, na největším z nich je tabulka s nápisem "Prokopu Velikému" a letopočty 1434–1934. Balvan pochází z lomu u vesnice Chotýš nedaleko Kostelce nad Černými lesy.

Jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou byla postavena na konci 18. století. Byla v majetku místní vrchnosti a sloužila zejména jako zájezdní hostinec. V budově dnes sídlí Ústav archeologické památkové péče Středních Čech (UAPP SČ). Bývalá hospoda je památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.