Turistické cíle v okolí obce Velké Chvalovice

Pův. dřevěný, od r. 1352 kamenný gotický kostel sv. Jiří, těžce poškozen r. 1645 při vypálení okolní vsi Aldašín. Ves zanikla, ale kostel barokně obnoven r. 1729, pozdně barokní věž přistavěna r. 1771, zvon z r. 1718. Stavebně upravován r. 1907, opraven r. 1934. Kolem osamělého kostela hřbitov.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Původně románský kostel přestavěný v 16. stol. goticky a koncem 18. barokně. Uchoval v sobě prvky všech tří slohů, upoutá výraznou věží se zachovalým dřevěným patrem.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Původní kostel z poloviny 13. století, zmiňován poprvé roku 1309. V roce 1676 uváděn jako kaple. R. 1864 ubourána loď. R. 1904 přistavěna dnešní pseudorománská část.

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Místo, kde od poloviny 14. stol. stával farní (později filiální) kostel sv. Petra a Pavla, označené pískovcovým památníkem z roku 1902. Kostel byl připomínán r. 1354. V l. 1706–21 barokně přestavěn, v r. 1816 a 1900 byl pro havarijní stav zbořen.

Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.

Románský kostel z r.1168, připomínán 1352. Ve 14. stol. goticky přestavěn hutí arrasovského stylu. Renesančně upraven 1591. V 18. stol. barokně upraven interiér. V r.1892 necitlivě odstraněny některé mladší přístavby. Od r. 1910 hřbitovní kostel.

Kostel sv. Petra v okovech byl postaven v letech 1733–1734 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Jedná se o významnou stavbu vrcholného českého baroka. Na kostel navazuje místní hřbitov.