Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Kadově je románsko-gotického původu z 13. stol. Přestavěn koncem 15. stol. a barokně upravován v 18. a 19. stol. Nyní farní s příležitostnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Současný kostel sv. Jakuba Staršího v dominantní poloze je barokní stavba z 1. poloviny 18. století se středověkým jádrem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Není přesně známo, kdy byl pozdně gotický kostel postaven (obd. pozdní gotiky v l. 1437-1526). R. 1564 byla přistavěna věž, která nesla tři zvony. Ty byly zabaveny Němci za 2. sv. války - vrátil se jen největší a nejstarší zvon z r. 1723. V l. 1860 a 1996 provedeny rozsáhlé opravy kostela.

Kostel sv. Jana Křtitele je v jádru raně gotická stavba z 13. století, přestavěná počátkem 16. století, r. 1696 a v 19. století. Současnou podobu získala r. 1901. Kostel je farním kostelem římskokatolické farnosti Višňové u Znojma a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Kostel sv. Jiljí je mimořádně významná gotická stavba z 2. čtvrtiny 14. století. Jedná se o stavbu s autenticky dochovanými prvky a původním zvonem z r. 1370, patrně nejstarším zachovaným na Moravě. Kostel je nyní filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Jiří je pozdně barokní stavbou s pozůstatky středověkého zdiva a věží z konce 15. století. Je obklopen umělecky hodnotnými barokními sochami z poloviny 18. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel s komendou byl založen zřejmě ve 13. stol. Řádem německých rytířů. V r. 1421 započala stavba kostelní věže. Na přelomu 15.-16. stol. pozdně goticky přestavěn. V r. 1619 a 1634 vyhořel. V r. 1673 byla farnost povýšena na děkanství. V 70.-80. l. 20. stol. byl kostel zrekonstruován.

Kostel, původně zasvěcen sv. Hypolitu, je připomínán po r.1252 jako vlastnictví křížovníků s červenou hvězdou. Roku 1734 kostel vyhořel a obnoven byl r. 1775. R. 1798 byla přistavěna věž. Poslední úpravy proběhly v 70. letech 20. stol.

Pozdně gotický kostel vznikl zřejmě v 15. stol. Po válečných událostech v 17. stol. zpustl a poté byl znovu obnoven. V 19. stol. dvakrát upravován. V r. 2013 začaly opravy omítek a archeologický průzkum. U kostela stojí barokní socha sv. Markéty od Josefa Leonarda Webera z r. 1738.

Kostel sv. Markéty gotického původu z 15. století nahradil starší stavbu zmiňovanou již r. 1220. Klenba lodi pochází z doby kolem r. 1500, r. 1582 přistavěna předsíň. Pozdější úpravy se stavby nedotkly. Nyní kostel farní a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je pozdně barokní stavba z let 1785-1790 s románským jádrem z poloviny 13. stol., původně součást komplexu johanitské komendy. Stavebně upravován v 19. stol. Nyní farní kostel a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.