Turistické cíle v okolí obce Džbánice

Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.

Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

První zmínka o tvrzi pochází z r. 1358. V té době byla rozšířena na nevelký hrádek Benešem z Weitmile. V 16. st. přestavěn na renesanční zámeček. Za třicetileté války dobyt Švédy a poničen. Postupně se změnil ve zříceninu.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.

Hřbitov byl založen nejpozději v 16. stol. Nejstarší čitelný náhrobek je datován 1613. Na ploše 8189 m2 se dochovalo 406 náhrobků. Poslední pohřeb proběhl v r. 1937. Na počátku 21. století prošel rekonstrukcí a probíhá na něm průběžná údržba.

Hřbitov založen roku 1868. Na ploše 6067 m2 se zachovalo cca 100 náhrobních kamenů, nejstarší z doby založení hřbitova, nejmladší z doby těsně po 2. světové válce, kdy se zde konaly poslední pohřby. Obelisk označuje místo, kde byly uloženy ostatky ze zaniklého středověkého hřbitova.