Turistické cíle v okolí obce Jevišovice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století od neznámého autora. Postava světce je v životní velikosti, v obvyklém ztvárnění. Oblečena do rochety, kleriky a mozzety, v rukou kříž, na hlavě má biret, nad hlavou svatozář s pěti hvězdami. Socha je památkově chráněná od května 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, kvalitní umělecká práce z mušlového vápence z poloviny 18. století. Sousoší zobrazující světce v tradičním pojetí, v kněžském rouchu s biretem na hlavě. Shlíží na postavu andílka, který drží kříž s postavou Krista. Památkově chráněno je od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Secesní synagoga v Moravských Budějovicích stála v letech 1910-1977. Dnes na jejím místě stojí část autobusového nádraží.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Tunely v železničním náspu byly vybudovány v l. 1869–1870 za účelem propojení stávajících polních cest a vodních toků, také měly v případě rozvodnění Dobšického potoka zabránit podemletí trati vodou. Z tunelů zaujme třetí, který vede ve svahu a jeho strop tvoří obrácená kaskáda cihlových kleneb.

Barokní zámek založený původně vladyky z Tvořihráze ve 14. stol. jako tvrz. R. 1500 připadla dominikánskému řádu, zanikla při požáru v r. 1634.V r. 1689 vybudovali mniši v Tvořihrázi zámek jako letní sídlo, a jejich majetkem zůstal až do r.1948.

V jádře renesanční měšťanský palác z 2. pol. 16. stol, přestavěný po r. 1736 v barokní šlechtický palác. Dochován cenný renes. mázhaus s křížovými klenbami a barokní portál. V r. 1805 zde pobýval císař Napoleon.