Turistické cíle v okolí obce Kšely

Zámek jako vrchnostenský dům vybudoval po r. 1713 Sázavský klášter. V r. 1783 se majitelem stává Emanuel Zádubský ze Schönthalu a přestavuje sídlo v dnešní zámek. Po r. 1945 připadl zámek státu. Nyní je ve správě MÚ Kolín a jsou v něm sklady.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Zámek byl postaven v areálu panského dvora v roce 1905 Karlem Milnerem z Milhauzenu. Po roce 1945 zámeček chátral, a teprve vrácení potomkům původních majitelů zachránilo tuto stavbu, která je dnes využívána pro bydlení.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Evangelický kostel ve Škvorci vybudován v letech 1892-1893 jako pseudoslohová obdélná stavba se západní hranolovou věží a půlkruhovou apsidou na východě. V r. 1955 elektrifikován, poslední zásadní rekonstrukce v letech 1997-2003.

Pozdně barokní evangelická modlitebna z l. 1786–1810, průčelí klasicistně upraveno v pol. 19. stol. Kšely byly sídlem jednoho z prvních evangelických sborů vzniklých po vydání Tolerančního patentu a centrem evangelíků na Kolínsku.

Reformovaný sbor z r. 1783 postavil již r. 1792 v Hořátvi evangelickou modlitebnu podle tolerančních předpisů. Stavba dochovaná v původní podobě rozšířena r. 1811 o chrámovou předsíň. U modlitebny památná lípa. Od r. 2000 kazatelská stanice sboru v Nymburce. Proslula působením kněze Jana Karafiáta.

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.

Pozdně barokní jednopatrovou stavbu na obdélném půdorysu nechala roku 1762 postavit majitelka kounického panství Marie Terezie Savojská. Budova si uchovala řadu původních prvků, včetně klenutých prostor v interiéru, šindelové mansardové střechy a mříží v přízemí. Památkově chráněná je od r. 1958.