Turistické cíle v okolí obce Klučov

Pískovcový pomník husitského vojevůdce z roku 1910. Jeho autorem je sochař Karel Opatrný.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Barokní zámek ze 17. stol., přestavěn ze staršího hospodářského dvora. V 18. stol. jej kněžna Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna znovu přestavěla na hospodářský dvůr. V 19. stol. byla část dvora přestavěna na faru. Dnes slouží k bydlení.

Raně středověké (konec 8., 9. stol.) dvoudílné hradiště o rozloze 7,5ha. Zachován jižní val (2,5m) centrálního hradiště s mohutnou roklí. Dnes zemědělsky využívané prostranství.

Dvůr je údajným místem narození sv. Prokopa v 10. stol. Ve středověku patřil manům olomouckého biskupství. V 15. století byla ve dvoře poutní kaple sv. Prokopa, doložena k r. 1584. Kolem r. 1771 barokně, v 19. století klasicistně přestavěn.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

Vodní tvrz nad potokem Výrovka vznikla snad ve 13. stol. Písemná zmínka o ní pochází z r. 1446. Opuštěna byla po r. 1610, kdy si v jejím sousedství nechal Karel Záruba z Hustířan vystavět zámek. Dnes slouží jako soukromý obytný dům a je nepřístupná.

Dům byl vystavěn v roce 1526 ve stylu gotiky. V roce 1542 byl dům přestavěn do renesanční podoby. První požár budovy byl v roce 1631 a druhý v roce 1838.Poslední přestavby byli v roce 1939.

Původně gotická budova z doby před r.1402, v r.1547 byla přestavěna renesančně a po požáru města v r. 1739 barokně v letech 1741–1743. V objektu sídlí Městské kulturní a informační centrum. Lze navštívit gotické podzemní chodby a městskou šatlavu.

Někdejší labský mlýn pod nymburskými hradbami nese své jméno od roku 1924, kdy ho odkoupil František Šafařík. Po roce 1948 zestátněn, následně zchátral a byl uzavřen. Dnes soukromý obytný a výrobní objekt v rekonstrukci.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

V terénu stále patrné zbytky zdí menšího, zřejmě bezvěžového, hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského a slovanského hradiště, do roku 1421 patřil cisterciáckému klášteru v Klášterní Skalici u Kouřimi, který v tomto roce rozbořili husté. V roce 1452 uváděn již jako pustý.