Turistické cíle v okolí obce Klučov

Původně gotická radnice ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěna. Po několika požárech byla v r. 1782 pozdně barokně přestavěna architektem Janem Josefem Wirchem. Sídlí zde Muzeum Kouřimska.

Barokní městský dům čp. 118, ve kterém do roku 1718 sídlila městská škola. V 2. polovině 19. století byl dům přestavěn na obytný. Dům je památkově chráněný.

Renesanční špitál z r. 1594, postaven Jaroslavem Smiřickým pro vysloužilé zámecké služebnictvo. Dnešní podoba klasicistní z první poloviny 19. století.

Dochovaný areál stodol na obvodu hrazeného města, který se dochoval díky pauperisaci Kouřimi v 19. století. Zejména na severu hradebního okruhu vytvářejí stodoly dosud souvislou ulici, v jiném českém městě neexistující. Přes svůj architektonicko-historický význam prakticky bez památkové ochrany.

Studánka spojená se svatoprokopskou legendou. V 18. století u ní Václav Dubenecký založil malé lázně. Dochovaná lázeňská budova (dnes značně zchátralá) vznikla po roce 1759. Barokní pískovcová socha nad studánkou je z roku 1708.

Minerální svatojosefský pramen byl získán poprvé v roce 1934 hlubinným vrtem do 59 m a poté co léty ztrácel svoji vydatnost, byl proveden v roce 1985 druhý vrt do hloubky 80 m. Jedná se o přírodní minerálku s lehkou radioaktivitou. Pramen vysvěcen v roce 2012.

Barokní čtyřkřídlý zámek s nárožními rizality založen v místě původní tvrze po roce 1638 Annou Kamilou z Enkenfurtu a dostavěn Michalem Osvaldem z Thunu. Přestavován Althany v l. 1755–1758 pozdně barokně a v r. 1847 klasicistně. Dnes domov důchodců.

Synagoga v novorománském slohu, postavena kolem roku 1842, přeměněna na kanceláře obecního úřadu a knihovnu. Na štítu dochované desky desatera.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.