Turistické cíle v okolí obce Oslnovice

Barokní hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1739 je společně se hřbitovem, ohradní zdí a vstupním mostem chráněnou kulturní památkou od roku 1958.

Prostá pozdně klasicistní kaple se studánkou vznikla v r. 1816 nebo 1876. Kaple prošla pozdější secesní a historizující dekorativní úpravou. Koncem 20. století se kaple stala zříceninou a její studánka upadla v zapomnění. V r. 2002 došlo k rekonstrukci.

Kaple stojí nedaleko kostela sv. Víta. Je barokní z pol. 18. století; původ jejího stáří operativní průzkum posunul min. na konec 15. století. Duchovnímu účelu sloužila až do r. 1785; r. 1788 zachráněna před demolicí a sloužila městu jako účelové zařízení do 80. let 20. stol. Obnovena r. 2018.

Původně gotická kaple předměstského špitálu, který vznikl někdy před rokem 1406. Kaple může být ale starší, podle legendy v ní byly na noc uloženy ostatky krále Přemysla Otakara II., převážené v roce 1297 ze Znojma do Prahy. Barokně byla přestavěna v roce 1715, památkově chráněna je od roku 1958.

Barokní kaple sv. Jana a Pavla v Podhradí nad Dyjí, dříve Frejštejně, pochází z roku 1721 a byla obnovena po požáru roku 1884. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka a konají se v ní pravidelné bohoslužby.

Barokní hřbitovní kaple, kterou nechala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka v roce 1713. Vstupní průčelí zdobí tvarovaný štít, v jehož nice stojí socha sv. Jana Nepomuckého a nad vchodem je erb hrabat Schaumburků. Kaple dnes slouží Českobratrské církvi evangelické.

Stavba vznikla pravděpodobně v 19. století. Otář s obrazem sv. Josefa v r. 1866 zhotovil a daroval Josef Doré z nedaleké manufaktury na výrobu keramiku. V r. 1927 a 2015 proběhly renovace.

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Opevněné opatství bylo založeno kolem r. 1153 Ulrichem II. z Perneggu jako dceřinný premonstrátský klášter želivského opatství. Areál byl několikrát vypálen a znovu opraven. V 18. století barokně přestavěn. V letech 1990-1994 proběhla celková rekonstrukce. Komplex dodnes slouží původnímu účelu.