Turistické cíle v okolí obce Stálky

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Chvalaticích je pozdně barokní stavba z r. 1750 navazující na starší kapli využitou jako sakristii. Věž pochází z r. 1770. Kostel v podobě z poslední velké rekonstrukce v r. 1850 je kostelem farním a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Stálkách je pozdně gotického původu, barokně přestavěn r. 1631. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Farnost se poprvé uvádí v I. polovině 13. století, kdy ji získal benediktinský klášter Klein-Mariazell. V 17. a 18. století byl původní gotický kostel barokně přestavován a rozšiřován. Kolem kostela je hřbitov, k němuž přiléhá barokní fara.

Historie farního kostela Nanebevzetí Panny Marie s románským jádrem sahá až do 11. stol. Na přelomu 14. a 15. stol. byl rozšířen v gotickém slohu a povýšen na baziliku. U příležitosti 900. výročí farnosti v letech 1980-1981 zrekonstruován.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.

První zmínka o farnosti pochází z r. 1390. Později zanikla a byla obnovena s přestavbu kostela v r. 1694, o niž se zasloužila hraběnka Maria Elisabeth Breuner. Kolem r. 1724 došlo k rekonstrukci. V r. 1840 kostel vyhořel. V interiéru je barokní oltář s pozdně gotickou sochu P. Marie s dítětem.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Románský kostel z poloviny 12. století byl později upraven goticky a snad plnil i obrannou funkci. Někdy v 18. století byla přistavěna barokní věž. V r. 1730 vznikla při kostele fara. V r. 1975 byla odkryta nástěnná malba z konce 16. století. Chrám je od r. 1160 až dodnes pod správou opatství Geras.

Pozdně gotický kostel sv. Martina byl postaven v letech 1461–1463 a nahradil tak starší stavbu z 13. stol. zasvěcenou stejnému světci. Později několikrát upravován. Uvnitř je uložena rakev s ostatky sv. Valentýny.

První zmínka o farním kostele pochází z r. 1153, kdy jej Oldřich z Perneku daroval nově založenému klášteru Geras (Jeruš), ke kterému farnost patří dodnes. Současný gotický kostel vznikl kolem r. 1515. V 18. století přestavěn barokně. Areál fary a kostela je obehnán kamennými zdmi.

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.