Turistické cíle v okolí obce Chotouň

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Jeden z poděbradských minerálních pramenů se nalézá v zámeckém příkopu u zámku. Pochází z roku 1907. Pojmenován Pramen knížete Arnošta Filipa Hohenlohe, lidově se nazývá Zámecký.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.

Hřbitov založen roku 1830, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1833. Dochováno 247 náhrobků, hřbitovní zeď a hrobnický domek čp. 97, sloužící jako rekreační objekt. Je zde pohřbena babička Franze Kafky.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.

Nejméně známý poděbradský pramen. Vyvěrá na Žižkově předměstí za železničními kolejemi u podchodu pod tratí. Navrtán v roce 1936. Na zimu se uzavírá. Roku 2011 proběhla rekonstrukce.