Turistické cíle v okolí obce Chvalatice

nebo vyberte

Chvalatice

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 163 záznamů, 12 / 14 stran, vyhledáno za 1.05 sec
 Radotice
420.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Radotice
Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.
 rozhledna Anička
392.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jiřice u Moravských Budějovic
Dřevěná rozhledna Anička byla vybudována v létě 2011 v bývalém ovocném sadu nad obcí. Je vysoká 11,5 metru a poskytuje lokální výhled do okolí. Je součástí meditační křížové cesty.
 Ruegers
449.0 m. n.m.
Riegersburg
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Rakousko, Dolní Rakousko
Na místě vodního hradu vystavěn v 18. stol. barokní zámek. Obýván až do konce 2. svět. války, kdy jej zabrala a zdevastovala sovětská armáda. Po jejím odchodu v r. 1955 zámek postupně 30 let obnovován do dnešního stavu.
 Rumburak
474.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Bítov
Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.
 Šenkenberk
Šimperk
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.
 sloup se sochou Panny Marie
morový sloup
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.
 sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého
450.0 m. n.m.
Langau
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Rakousko, Dolní Rakousko
Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.
 socha sv. Anny
475.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.
 socha sv. Donáta
507.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.
 špitál s kaplí sv. Alžběty
450.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jemnice
Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.
 Štěpkov
560.0 m. n.m.
tvrz, přestavěno, příležitostně, Vysočina, Štěpkov
Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.