Turistické cíle v okolí obce Švábenice

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

Kříž stojící na místě původního starobylého kříže z r. 1791. Ten byl zničený r. 1945 (kdy byla v okolí svedena velká tanková bitva) a nový byl postaven až r. 1998. Iniciátory stavby byli bratři Vysloužilovi z Čelčic. Kříž přes označení stojí několik km od geografického středu Moravy.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Dřevěná dvoupatrová rozhledna nad osadou Lebedov z r. 2015. Doplněna r. 2019 o přístřešek s posezením. Dřevěná křídla na boku a celkový tvar připomínají tradici větrných mlýnů v tomto kraji.

Terenní pozůstatky tvrze (či hrádku) na kopci Hradiště nedaleko obce Lísky lze zřejmě ztotožnit s tvrzí, která je zmiňována v roce 1521 v souvislosti s jejím prodejem, zanedlouho poté zboží připojeno k Litenčicím – objekt postupně zaniká.

V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.