Turistické cíle v okolí obce Chvalkovice na Hané

Zámek Ferdinandsko byl postaven v polovině 18. století za olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera. Jako lovecký zámek sloužil do roku 1939. Dnes se nachází v katastru vojenského újezdu Březina.

Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.

Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.

Soukromá sbírka na hanáckém gruntu v Tovačově ukazuje, jak se dříve žilo obyčejným lidem na Hané. Jedinečná sbírka šicích strojů, budíků, nářadí, ale i věcí běžné potřeby. Pro veřejnost bylo otevřeno v r. 2013. Otvírá se jednou do roka, vždy v době tovačovských hodů nebo po předchozí domluvě.

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Zámek byl přestavěn koncem 17. století ze starší tvrze v barokním slohu a roku 1788 byl přebudován ve stylu rokokovém. Dnes je zámek opraven a spolu s rozlehlým parkem patří soukromým majitelům.

Původně měšťanský pivovar ze 16. století, od konce 19. století hotel, secesně přestavěný v roce 1904 s dochovanou bohatou štukovou výzdobou s klasickými secesními motivy. .

Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.

Zbytky pravděpodobného tvrziště po tvrzi příslušníků rodu pánů ze Švábenic, která zřejmě zanikla již na počátku 15. století.

Hradisko na výběžku nad řekou Hanou bylo opevněno valem (částečně dvojitým) a příkopem. Místo bylo podle nálezů obydleno již v ml. době bronzové (1. tis. př.n.l.), další nálezy jsou z doby halštatské (7. - 6. stol. př.n.l.). Opevněné místo bylo využíváno v období válek ještě v 17. a 18. stol.

Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.