Turistické cíle v okolí obce Ruprechtov

Mlýn holandského typu vybudovali v r. 1849 Jakub Souček a Antonín Nečas. V r. 1922 mlýn zmodernizován. Později sloužil jako obydlí rodině Součkových. V r. 1964 vyhořel. V r. 1974 byl opraven a přebudován na penzion.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Kdy mlýn vznikl není známo. Poprvé je zaznačen na I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V r. 1930 byl mlynářem Eduard Škorpil. Dnes má objekt bývalého mlýna č. p. 2, je veřejnosti nepřístupný a slouží jako obytný dům.

Vodní nádrž Opatovice vybudována na říčce Malá Haná v letech 1969-1972 jako zásobárna pitné vody pro Vyškovsko a Bučovicko. Sypaná hráz o délce 177 m a výšce 36 m vytváří vodní plochu o rozloze přes 70 ha a maximální hloubce 33 m. Břehy a hráz v ochranném pásmu nejsou přístupné.

Na dnešním místě vyhlídkového altánu býval dříve lom zvaný Špičáková skála. Lom byl zavezen a prostor byl osázen jehličnany. Dřevěný vyhlídkový altánek spolu s posezením zde nechal na počátku 21. století vybudovat Obecní úřad Seloutky. Místo nabízí krásnou vyhlídku na velkou část střední Moravy.

Od r. 2008 zpřístupněný jeskynní systém vzniklý činností Křtinského potoka. Již na konci 19. stol. zde byly nalezeny kosti jeskynního medvěda, lva, nosorožce a dalších. Krápníková výzdoba poničena v 19. stol za Lichtenštejnů. Od 30. let 20. stol. do r. 2001 využívány jeskyně jako vojenský bunkr.

Původně gotický hrad poničený za husitských válek. Na poč. 16. st. přestavěn na renesanční zámek. Za Švédských válek vypálen. Vyhořel r. 1753 (poté změněn na vojenskou nemocnici) a v r. 1917 (poté sloužil arcibiskupům). Nyní je zde okresní muzeum.

Původně čtyřkřídlý zájezdní hostinec se zahradou nechal u důležité cesty vybudovat pravděpodobně některý z Olomouckých biskupů. První zmínka o objektu je z r. 1759. V r. 1873 byla část hostince upravena na školu a v r. 1890 zvýšena o jedno poschodí. Dnes obecní úřad a mateřská škola.

Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.

Židovské ghetto bylo vybudováno přibl. v 2. pol. 16.-19. stol. Synagoga postavena r. 1591 (r. 1842 klasicistně přestavěna). Od r. 1867 (Prosincová ústava) se ghetto pomalu vylidňovalo. Za 2. sv. války synagoga poškozena, od r. 1949 slouží jako sbor Církve čsl. husitské. R. 2010 rekonstrukce ghetta.