Turistické cíle v okolí obce Drnovice

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Zámek byl postaven olomouckým biskupem hrabětem Ferdinandem Juliusem Troyerem z Troyersteina. Stavba byla dokončena roku 1755. Na přelomu 18. a 19. stol. byl zámek i celé okolí arcibiskupy upraven a dnes slouží jako byty.

Šachtová vápenka z roku 1928 v místech, kde se již od středověku těžil vápenec a kde se v primitivních vápenkách pálilo vápno. Ve své době se jednalo o jedno z nejmodernějších zařízení.

Vápenka Malá dohoda byla zbudována počátkem 30. let 20. století. Provoz vápenné pece probíhal do 70. let 20. století, v současné době se zde provádí pouze těžba a zpracování vápence.

Třípatrový větrný mlýn holandského typu postaven kolem r. 1865. V provozu do r. 1902. Mlýn vysoký 11,6 m a se čtyřmi perutěmi o průměru 11,6 m slouží jako soukromé rekreační obydlí s dochovaným mlecím složením ve 3. patře. Nepřístupný.

Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Ves vznikla někdy ve 13. stol. a zanikla zřejmě na počátku 15. stol., kdy její obyvatelé odešli či vymřeli. Jediná zmínka o vsi pochází z r. 1563, kdy byla již pustá. Přesná lokalizace Vilémova byla zjištěna r. 1953 profesorem MUDr. Černým. S lokalitou těsně sousedí louka se třemi staletými smrky.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice