Turistické cíle v okolí obce Drnovice

Socha neznámého umělce z r. 1717, v r. 2009 restaurována a prohlášena za tehdy nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.

Socha sv. Jana Sarkandera z roku 1770 od neznámého autora je příkladem kvalitní lokální kamenosochařské práce z doby vrcholného baroka. Světec v nadživotní velikosti je znázorněn v typickém kněžském rouchu a se svým atributem - knihou v ruce. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Sousoší svatých Cyrila a Metoděje od neznámého autora dala vztyčit na náměstí na místě zbořených masných krámů bučovická občanská záložna roku 1885 k miléniu svatého Metoděje. V 50. letech 20. století bylo sousoší přemístěno ke kostelu, na náměstí se vrátilo kolem roku 2021.

Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.

Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.

Původně renesanční budova bývalé radnice ze 17. století, přestavěna v 2. pol. 18. století v barokním stylu s prvky rokoka, později byla částečně klasicistně upravena. Dnes jsou tu byty a kanceláře.

Malá dřevěná rozhledna v blízkosti vysílače Dobrochov stojící na geografickém středu Moravy. Z místa je nádherný pohled na celou Hanou, obklopenou v dáli horami. Od r. 2019 z bezpečnostních důvodů nepřístupná.

Existence mlýna je doložena již v r. 1650. V r. 1656 je zmiňován Mlynář Matouš, v roce 1675 Vykydal Pavel a po něm Jiří. Od počátku 19. stol. byl v majetku rodiny Klevetů. Posledním majitelem byl Alois Suchánek. Ve druhé polovině 20. století byl mlýn zbořen. Dnes jen skromné zbytky zdiva.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

První bučovická synagoga byla postavena r.1546. Tu nahradila synagoga z r.1690 a r. 1853 byla na stejném místě postavena další v novorománském stylu. Po 2. svět. válce zde byla hasičská zbrojnice. Zbořena byla v roce 1966. Na jejím místě je vnitroblok bytovek čp.798 a 774 v Komenského ulici.

Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.