Turistické cíle v okolí obce Kladeruby nad Oslavou

Původně barokní kapli postavil Leopold rytíř Odkolek z Oujezda r. 1708. Do podoby centrální klasicistní kaple a hrobky Diller–Hessů přestavěna v letech 1788-1803. V 80. letech 20. století odňata církvi a předána MNV. Dnes je ve vlastnictví obce, slouží k posledním rozloučením a k bohoslužbám.

Pozdně románská kaple z 2. poloviny 13. století. Od r. 1320 poutní místo. Kaple si uchovala úzká románská okna i klenby. Zvon gotický z roku 1494.

Pískovcová zděná šestiboká nádrž vybudována r. 1609 byla roku 1763 doplněna sochou sv. Floriána na hranolovitém sloupu. V r. 2004 byla nahrazena replikou, kterou vytvořil restaurátor Dimitrij Neuwirth. Historický originál byl uložen v lapidáriu.

Klášter s kostelem založil v polovině 14. stol. snad Zdeněk z Lipé. R. 1423 pobořen husity, r. 1500 opuštěn. Po požáru 1682 byl přestavěn barokně, r. 1786 byl klášter zrušen. Kostel slouží původnímu účelu, v klášterních budovách sídlí městský úřad.

Původně pozdně románský kostel z počátku 12. století, přestavěný v 18. století. V kostele se dochovaly cenné nástěnné malby ze začátku 14. století.

Městský palác vznikl po r. 1614 sjednocením a přestavbou dvou starších domů. Současná podoba s vysokými pilastry a atikou s volutami je výsledkem úprav po požáru r. 1690. V r. 1957 bylo v domě umístěno městské muzeum a poté též městská galerie.

Zřícrenina hradu z 2. pol. 14 století postaveného many třebíčského kláštera. Hrad neměl dlouhého života. Jako pustý se uvádí již roku 1556 v urbáři náměšťského panství. Zničen byl v tažení moravských stavů proti loupeživým rytířům.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Kostel zmiňovaný roku 1243 věnovala královna Eliška Přemyslovna Zbraslavskému klášteru. V interiéru byla socha Rouchovanské madony z r. 1325. V r. 1619 zanikla farnost, obnovena r. 1671 a r. 1629 kostel vyhořel. Dnešní podoba je z přestavby r. 1853. Památkově chráněný je kostel od května 1958.