Turistické cíle v okolí obce Kdousov

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Na místě vodního hradu vystavěn v 18. stol. barokní zámek. Obýván až do konce 2. svět. války, kdy jej zabrala a zdevastovala sovětská armáda. Po jejím odchodu v r. 1955 zámek postupně 30 let obnovován do dnešního stavu.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.

Sloup se sochou rytíře Rolanda uprostřed prostranství křižovatky cest u kostela sv. Jakuba Většího z konce 16. nebo začátku 17. století (náznak letopočtu 1595?). Na vysokém štíhlém sloupu, zakončeném korintizující hlavicí socha rytíře v plátovém brnění, bez přilby, levou rukou se opírající o štít.

Barokní socha sv. Anny je umístěna na rozcestí nedaleko kostela sv. Víta a kaple sv. Anny. Pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Ztvárňuje postarší postavu tzv. sv. Anny Samotřetí v životní velikosti, držící sedícího Ježíška v žehnajícím gestu; u pravé nohy se k ní tiskne malá postava Panny Marie.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).