Turistické cíle v okolí obce Brtnička

Na přední části žulového kamene je reliéf tlapatého kříže a dnes téměř neznatelný nápis „LP 1762 W TOMTO MISTE SESEL SWETA SK TELZE GOSEF RAMBOSEK“. Zadní strana je bez symbolů a nápisů. Kámen stával při zaniklé cestě do Dolní Vilímče a připomíná skon 67letého telčského měšťana Josefa Rambouska.

Křížový kámen v lese „Mučírna“ z roku 1556 údajně připomíná zabití myslivce pytláky. Jednostranná deska má uražen levý horní roh. Na přední straně je reliéfní latinský kříž, orámovaný nečitelným nápisem. Kámen má rozměry 79x46x13 cm. Původně stával hlouběji v lese, přesunut snad při budování cesty.

Důvod vzniku tohoto křížového kamene není znám. Podle vyobrazených kol lze usuzovat na to, že připomíná nehodu povozu. Poprvé jej uvádí místní badatel Vilém Richlý z Mirošova v roce 1885. Tehdy měl výšku 115 cm, dnes má nad zemí výšku 77 cm. Do jeho horní části byl druhotně vsazen litinový kříž.

Drobný křížový kámen je zapuštěn do hráze Brázdova rybníka. Obloukem zakončená žulová deska je z přední strany ozdobena symbolem latinského kříže, jinak je bez ozdob. Pokud byl na kameni nápis, dnes není zřetelný. O kameni se nepodařilo v dostupné literatuře dohledat žádné informace.

Křížový kámen s rozměry 93 cm x 68 cm x 20 cm, nalezen r. 2002. Je na něm reliéf tlapatého kříže na žerdi. Dle pověsti připomíná spor tří bratrů o dědictví, při kterém dva přišli o život a třetího tížilo svědomí tak, že nechal vytesat smírčí kámen a umístil ho na místě tragédie. Kámen není datován.

Křížový kámen snad z 18. století. Obdélná kamenná deska má na přední straně plastický reliéf klínového kříže, na zadní straně nápis a reliéf lebky se zkříženými hnáty. Kde stála původně a kdy byla přenesena na hřbitov, není známo. Dnes označuje hromadný hrob místních Němců, zavražděných v roce 1945.

Křížový kámen z roku 1607 s rozměry cca 80 cm x 60 cm x 25 cm. Na přední straně je reliéf kříže vyrůstajícího z pahorku (Golgoty) s pěti vyrytými křížky (jako 5 ran Ježíše Krista), plastický reliéf nástroje nebo zbraně (bojové kladivo nebo hornický mlátek). Památkově chráněný je od května 1958.

Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Po zrušení řádu sídlo majitele průmyslového areálu, který zde vznikl. Od jeho likvidace sídlo různých institucí, dnes ve správě Národního památkového ústavu.

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zámek byl postaven pravděpodobně v první pol. 17. stol. Na začátku 18.stol. byl zámek neobydlen, ale v letech 1739 – 1747 ho jeho majitelé barokně přestavěli. V dnešní době zámek prošel rekonstrukcí a slouží jako luxusní hotel.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.