Turistické cíle v okolí obce Šašovice

Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.

Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.

Rašelinné jezírko leží při silnici Panenská Rozsíčka – Sedlejov, je domovem několika druhů ohrožených rostlin a živočichů. Chráněným územím vyhlášeno 1984.

Reliéfní zbytky hrádku zvaného Kočičí zámek, o jehož založení a vzniku v historických pramenech není žádná zmínka. Sporé nálezy z lokality datují její existenci do 13. a 14. století

Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.

Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Barokní zámek začal budovat v roce 1703 probošt premonstrátské kanonie v Nové Říši Bernard Leupold z Lowenthalu pro občasný pobyt příslušníků kláštera. Na počátku 19. století přestal plnit rezidenční funkci a přeměnil se v budovu dvora. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je zborcený a čeká ho úplný zánik.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.