Turistické cíle v okolí obce Horní Újezd

Kostel je již roku 1303 uváděn jako farní. Stavba kostela sv. Archanděla Michaela je v jádru gotická. Vždy po požáru, který kostel postihl v letech 1677, 1760 a 1842 byl kostel přestavěn. Při přestavbě roku1760 získal kostel částečně barokní podobu.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě je v jádru románský z 13. století, upraven goticky a barokně, přestavěn r. 1873. U lodi s klasicistním průčelím mohutná věž s barokní nástavbou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Petra a Pavla ve vsi Velký Újezd je historizující stavba z let 1859-1861 v sousedství barokní, památkově chráněné fary. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Prokopa v Domamili je pozdně románská, barokně upravená stavba s mírně excentricky předsazenou, původně samostatnou hranolovou věží. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého je od r. 1958 kulturní památkou.

Farní jednolodní orientovaný kostel sv. Václava byl postaven r. 1894 v klasicistním slohu na místě středověkého kostela, doloženého k roku 1366. Z původního kostela se dochovala pozdně románská věž. Ve věži je zvon z roku 1597 od mistra Jakuba z Jihlavy. Kostel je památkově chráněný od r. 1958.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.

Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.

Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.

V roce 1664 se v Krnčičích uvádí dvůr s "panským" domem, jehož přestavbou po roce 1718 vznikl zámek, jenž byl hlavním sídlem tehdejšího majitele Krnčic Františka Josefa z Ostašova. V roce 1753 připadá zámek majiteli panství Moravské Budějovice Františku Václavu Wallisovi, jehož rodu patřil až do roku 1945.