Turistické cíle v okolí obce Heraltice

nebo vyberte

Heraltice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 189 záznamů, 14 / 16 stran, vyhledáno za 0.25 sec
 Štěměchy
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.
 Štítky
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Svojkovice
Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.
 Stonařov
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.
 Střeliště
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Puklice
Podle zprávy z roku 1722 synagoga vznikal roku 1682 a je tudiž jedna z nejstarších synagog na Moravě. Po roce 1880 byla zdejší židovská obec zrušená a synagoga přestala být využívaná. Roku 1927 ji koupil Salomon Kohn a přestavěl ji na skladiště a sýpku. Po válce byla budova přestavena na obytný dům.
 sýpka a panský dvůr
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Brtnice
Panský hospodářský areál vznikl na konci 16. století. V r. 1760 dvůr se sýpkou vyhořel. K výrazným úpravám dvora došlo ve 20. letech 19. století a mezi lety 1851-1852. Kolem r. 1863 upravena správní budova. Sýpka je kulturní památkou.
 sýpka bývalé Ústřední vojenské zásobárny
420.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.
 sýpka u domu čp. 12
528.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Čížov
Památkově chráněná obdélná sýpka z lomového kamene je pozdně středověkého původu. Představuje doklad středověké lidové architektury v dané oblasti. Sklep má zaklenutý valenou klenbou z lomového kamene. Zachovala se kamenná ostění portálů a střílnová okna. Zastřešena je sedlovou střechou.
 sýpka u domu čp. 13
528.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Čížov
Památkově chráněná pozdně středověká sýpka je hodnotným dokladem středověké lidové architektury v dané oblasti. Sýpka má téměř čtvercový půdorys, má klenutý sklep. Zachovala se pětice původních střílnových okének a kamenná ostění portálků. Sýpka je zastřešená valbovou střechou.
 toleranční (evangelický) kostel
556.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Vilémovice
Toleranční (evangelický) kostel vznikl jako modlitebna v letech 1787-1789 podle regulí tolerančního patentu. Novorománská věž byla přistavěna r. 1902. Nyní sbor Českobratrské církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Stavba je od r. 2007 chráněnou kulturní památkou.
 Třebíč
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.
 Třebíč - židovské ghetto
Zámostí, Židy
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třebíč
Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.