mlýn - větrný, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Suchý
Rybník Suchý při stejnojmenné obci s rozlohou 6 ha je obklopen jehličnatými lesy a rekreačními zařízeními. Nabízí nejen možnosti sportovního rybolovu, ale též koupání. Významná rekreační lokalita kraje s celoroční možností aktivního odpočinku.
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lažánky
Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva jediného jeskynního hradu na našem území. Leží v nepřístupném území národní přírodní rezervace.
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
Ševčíkům mlýn je technickou památkou z r. 1810. Mlýn na tomto místě se prvně zmiňuje v Zemských deskách již ve 14. stol. Mlýn vlastnila řada majitelů, v majetku rodiny Ševčíků je od r. 1846. Mlýn byl funkční do r. 1955, přestavěn v l. 1968 a 1979-82. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.
Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.
Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého postaven v roce 1818. Podstavec v dolní části rozšířen. V čele reliéf Krista na hoře Olivetské. Na sloupu reliéf Panny Marie Bolestné. Na vrcholu socha sv. Jana Nepomuckého. Kamenická práce dobré úrovně. Chráněná kulturní památka r. 1981.
Barokní sloup se sv. Janem Nepomuckým pochází z r. 1710. Volně stojící kamenný toskánský sloup. Na podstavci alianční znaky Podstatských z Prusinovic a hraběcího rodu Deblínů. Světec ve značně podživotní velikosti nese kříž, za který je zasunuta zlacená palmová ratolest. Chybí svatozář nad Janovou hlavou.
Rytířská jeskyně 
