Turistické cíle v okolí obce Repechy

Hodnotná socha z roku 1877 od F. Krejčiříka. Znázorňuje žehnajícího světce na novogotickém podstavci.

Pozapomenutá barokní kvalitní socha z roku 1748 v obci Krumsín.

Socha neznámého umělce z r. 1717, v r. 2009 restaurována a prohlášena za tehdy nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje.

Barokní kamenosochařská práce. Autor neznámý. Na zadní straně podstavce dochován vytesaný pamětní nápis s letopočtem v záhlaví a s chronogramem. Na nízkém plintu socha světce v životní velikosti. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1973.

Barokní socha národního světce sv. Jana z Nepomuku v obci Malé Hradisko z druhé poloviny 18. století.

Barokní polychrom. pískovcová socha Jana Nepomuckého pochází z r. 1733. Skládá se ze dvou částí; starší je samotná socha světce, který přikleká na oblaka s hlavičkami andílků, novější částí je podstavec. Dílo vzniklo v obd. rozkvětu obce za Lichtenštejnů. Od r. 1958 patří mezi kulturní památky ČR.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, pravicí se opírá o meč a zároveň přidržuje knihu.

Barokní sochařská práce před průčelím kostela sv. Jana Křtitele. Pochází z 30. let 18. stol.; připisovaná je O. Zahnerovi. Socha světce na masivním tvarovaném podstavci; vlastní socha představuje stojícího světce v nařasených a rozevlátých šatech, v pravé ruce držícího knihu a v levé původně klíče.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.

Keltské oppidum evropského významu v prostoru Drahanské vrchoviny. V minulosti proslavené zvláště nálezy jantaru, uvedeno i na mapě Komenského. Novodobé výzkumy odhalily nejedno překvapení ze života Keltů u nás.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.