příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Plumlov
Zbytek travnaté stepi s udávanou nadmořskou výškou 320 m n. m. Dne 29. 6. 1989 došlo k prvnímu vyhlášení přírodní památky (vyhláška okresního národního výboru Prostějov), avšak účinnosti vyhláška nabyla až 1. 8. 1989.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bílovice
Přírodní památka Na Hůrkách leží na bývalých pastvinách za Bílovicemi. Výskyt koniklece a sídliště motýlů. Přírodní památkou od r.1990, rozloha 3,9 ha. V místě kříž z r. 1843.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ohrozim
Přírodní památka o rozloze 1,9 ha chrání jezírko zatopeného lomu, kde žije kolonie čolka velkého. Lokalita je vedena v seznamu NATURA 2000, která mapuje nejvýznamnější chráněné lokality a druhy v Evropě. V místě památky se nachází i eneolitické mohylové pohřebiště.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinky
Přírodní park s nejvyšším vrcholem Hané (442 m n.m.), vyhlášen v roce 1987. Součástí je např. i prehistorické sídliště či naučná stezka, tzv. Mánesova cesta a několik přírodních rezervací s výskytem vzácné flóry a fauny. Nálezy trilobitů z davonu.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Krumsín
Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.
Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ptení
První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ptenský Dvorek
Hradiště nad údolím Romže z mladší doby kamenné, kultury moravské malované keramiky s rozlohou 2 ha. Hradiště je částečně zastavěné a archeologicky ne příliš prozkoumané. Pravděpodobně ani nebylo výrazně opevněno.
První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.
Ptení
