Turistické cíle v okolí obce Bousín

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Lidová trojboká boží muka z konce 18. století.

Boží muka v Nových Dvorech je sakrální památka, která leží na křižovatce v osadě Nové Dvory. Východisko turistické trasy na hrad Blansek a do Pustého žlebu v Moravském krasu.

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Pěkná a moderní boží muka se soškou sv. Ambrože, patrona včelařů, stojící v uličce za hřbitovem v Určicích.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.

Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.

Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.

Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.

V 16. století zde vladyka Matyáš z Hartunkova vybudoval tvrz, o jejíž podobě mnoho nevíme. Kolem roku 1700 byla renesanční tvrz přestavěna v na čtyřkřídlý barokní zámek. V 18. st. přestavěn v empírovém slohu. Od roku 1945 je zámek majetkem státu.