Turistické cíle v okolí obce Čechy pod Kosířem

nebo vyberte

Čechy pod Kosířem

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 600 záznamů, 8 / 50 stran, vyhledáno za 0.23 sec
 Dům Mikuláše Onše z Břesovic
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Onšův dům ceněn zejména pro svůj portál, který byl přenesen z původního prostějovského zámku a zde znovu sestaven roku 1571 Stanislavem Ludwigem.
 Dům řádových sester a ošetřovatelek
223.0 m. n.m.
Domov sester
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj
Funkcionalistická budova zvaná Domov sester byla postavena v roce 1933 podle plánů architekta Eduarda Žáčka. Vyhlášena roku 2016 kulturní památkou. Objekt v roce 2019 - 20 zrekonstruován na sociální byty seniorů.
 dům U Goliáše
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původní pozdně gotický měšťanský dům na rohu dnešního Masarykova náměstí, vystavěn na počátku 16. století Pavlátem z Olšan. Později přestavěn na neorenesanční dům, v jehož interiéru se dochoval pozdně gotický mázhaus s erbovní tématikou.
 dům U měsíčka
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dům U měsíčka na náměstí T.G.Masaryka v Prostějově stojí na místě původních dvou gotických domů, spojených v období renesance. V 19. stol. přestavěn a získal současnou podobu. Dochováno několik got. architektonických fragmentů.
 dům U Zeleného stromu
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Dům u Zeleného stromu je úzce spjat s historii výroby lihovin. Roku 1518 bylo majiteli uděleno pánem Vilémem z Pernštejna právo vyráběti slad, vařiti pivo a páliti "kořalku". A palírna zde byla až do 50tých let 20. stol.
 evangelický kostel
247.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Drahanovice
První zmínka o obci Drahanovice pochází z přelomu 13.-14. stol. Českobratrský evangelický kostel byl postaven v r. 1933 nebo 1934 podle projektu architekta Macharáčka z Olomouce. Později využíván jako kulturní prostor. Od r. 2011 jej vlastní obec. Dnes slouží jako galerie.
 fara
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Čechy pod Kosířem
Barokní budova fary z r. 1771, cenné stavební konstrukční prvky a dochovaný interiér. Od r. 1958 kulturní památka.
 fort Galgenberg
230.0 m. n.m.
Šibeniční vrch
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Tafelberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Později objekt sloužil Vojenskému opravárenskému podniku. V současnosti je tato kulturní památka využívána řadou firem.
 fort Tafelberg
250.0 m. n.m.
Tabulový vrch
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.
 fort XI
265.0 m. n.m.
Kyselovská pevnůstka
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín
Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.
 fort XIII
263.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.
 fort XIX
255.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.