ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Slatinky
Přírodní park s nejvyšším vrcholem Hané (442 m n.m.), vyhlášen v roce 1987. Součástí je např. i prehistorické sídliště či naučná stezka, tzv. Mánesova cesta a několik přírodních rezervací s výskytem vzácné flóry a fauny. Nálezy trilobitů z davonu.
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Střeň
Přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 11,15 ha v nadmořské výšce 223 m, byla vyhlášena v roce 1994. Důvodem ochrany je druhově i prostorově rozrůzněný lužní les uvnitř živého meandru řeky Moravy.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Krumsín
Přírodní rezervace Kněží hora o rozloze 8,5 ha s lesem a mokřady s chráněnou teplomilnou květenou a četnými zástupci fauny. Rezervace vyhlášena za přírodní památku v roce 1989.
Zámek vybudoval v letech 1522 - 1526 Jan z Pernštejna. Úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou výzdobou. Dnes je zámek v majetku města Prostějov a spravován je odbor výstavby MěÚ.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Mladší tvrz stála v Prostějově pravděpodobně v místech dnešního kostela Povýšení sv. Kříže. Její zbytky jsou snad obsaženy v základech zvonice tohoto kostela.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Existence nejstarší tvrze v Prostějově je jen logickou dedukcí z potvrzené několikadenní návštěvy krále Přemysla Otakara I. v Prostějově roku 1213. Stejně tak není doloženo, kde tvrz přesně stála.
příroda - jeskyně, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ludmírov
Průchodnice je přírodní rezervace od r. 1985 mezi obcemi Hvozd a Ludmírov v okrese Prostějov. Jedná se o lokalitu na ploše 21 hektarů se skaliskem a jeskyněmi, z nichž dvě jsou průchozí.
Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ptení
První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.