Turistické cíle v okolí obce Bohouňovice II

Malé zbytky hradu, založeného asi Janem Střiměličkou před r. 1359, kdy je poprvé doložen. R. 1381 se uvádí hradní kaple Početí Panny Marie. Při prodeji zboží Valdštejnům r. 1554 byl již hrad pustý. Dochovaly se zarostlé zbytky zdiva, valy a příkopy.

Jedno z největších raně středověkých slovanských hradišť u nás. Vznik kladen do 8. stol., těžiště existence do 9. stol. Zachovány tři souběžné obloukové linie valů, místy vysoké až 6 m, dvě rozsáhlá předhradí a akropole o rozloze 5 ha.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, postavené po r. 1601 Danielem Pražákem z Jindic. Na zámek přestavěna po r. 1765. V letech 1919–20 zámek zmodernizován. Po r. 1990 opuštěný a chátrá, stejně jako přilehlé hospodářské budovy a park.

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Pozdně barokní kaple s maurskými prvky ze 40. let 18. století. Sloužila jako kostnice, po roce 1816 jako márnice.

Kaple z roku 1681 postavená Adolfem Vratislavem ze Šternberka, v roce 1873 přestavěna pseudogoticky, poté sloužila jako šternberská hrobka.

Kaple z let 1891–92, postavená na místě starší dřevěné zvoničky. Čtvercová stavba s jehlancovitou střechou zakončenou zvonicí. Postavena současně s hasičskou zbrojnicí, která k ní z jižní strany přiléhá.

Pětiúhelníková barokní kaple postavena v l. 1724–1727 na místě, kde byli husity údajně upáleni mniši cisterciáckého kláštera. Její plány jsou dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Realizace byla pozměněna ve stylu nastupujícího rokoka.

Barokní kaple z první třetiny 18. století. Kaple stojí na místě, na kterém dříve stávala gotická boží muka. Současná klasicistní podoba je výsledkem přestavby ve druhé polovině 19. století. Kaple je prázdná, zdobená pouze moderním obrázkem, je otevřená a volně přístupná.