Turistické cíle v okolí obce Bohouňovice II

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Používán do 2. sv. války, v r. 1941 poničen hitlerjugend. Zachováno 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.