Turistické cíle v okolí obce Oleška

Pravděpodobně slovanské hradiště z raného středověku ležící na místě dnešního kostele sv. Václava a na jazykové ostrožně východně od něj. Pod podlahou kostela byly nalezeny zbytky otonského kostelíka z konce 10. století.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Dvě masivní dřevěné vyhlídkové věže z let 2014-2015, vzdálené od sebe 200 m, jsou součástí naučné stezky Cerhenice. Při výšce vyhlídkové plošiny pouhé 3 m umožňuje výhled na vzdálenější cíle na západě a severu jen jedna z nich, tzv. červená. Ze žluté je výhled jen na blízké okolí.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.

První zmínka o Žíšově je z r. 1318. V 16. století gotická tvrz renesančně upravena. Od r. 1628 ji jezuité užívali jako letní rezidenci R. 1785 přeměněna na poddanské usedlosti. Statek do 50. let 20. stol., poté sídlo JZD. Dnes je soukromým majetkem.

Dnešní Zittův mlýn se nachází na Struhařovském potoce a patří k nejstarším mnichovickým budovám. Je doložen již r. 1600 a protože nikdy nevyhořel, dochoval se v pův. podobě. Od r. 1873 v majetku rodiny Zittovy, v provozu do konce r. 1942. Nyní obytný objekt upravován na budoucí muzejní expozici.

Samota Zlaté Slunce postavená v 17. stol. při císařské silnici z Prahy do Vídně. V prvé polovině 18. století zde byl postaven zájezdní hostinec. Při bitvě u Kolína 18.6.1757 zde byla pozorovatelna pruského krále Fridricha II.

Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.