Turistické cíle v okolí obce Velký Osek

Naše nejvýznamnější empírová stavební památka. Stavbu zahájil roku 1802 nejvyšší purkrabí českého královskví Jan Rudolf hrabě Chotek. Tympanony zdobeny náročnými reliéfy. Nyní v zámku instalována expozice zemědělského muzea.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Jednoobloukový kamenný most nad jezem na Výrovce byl postaven v 18. století. Roku 1772 byl osazen sochami, roku 1838 opraven. V letech 1967 - 68 byly sochy sejmuty, dnes zřejmě umístěny v zámeckém parku. Někdy v té době doplněn lávkou pro pěší, nedávno opatřen nevhodným nátěrem.

Viadukt postaven r. 1900. Půdorysně esovitě zakřiven. Sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 m. Stavěn z pískovcových kvádrů a žulových bloků. Pilíře mírně kónické. Patří k nejpůsobivějším objektům dopravního stavitelství na území středních Čech. R. 1991 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaple vystavěna v letech 1909 1910. Vysvěcena 15. srpna 1910. V r. 2009 kapli poničila vichřice, v tomtéž roce opravena. Na kapli provizorní vížka. Obdélná stavba orientovaná průčelím k východu. Interiér prostý. Pseudobarokní oltář s obrazem Panny Marie.

Kaple z roku 1681 postavená Adolfem Vratislavem ze Šternberka, v roce 1873 přestavěna pseudogoticky, poté sloužila jako šternberská hrobka.

Památkově chráněná jednolodní pseudogotická kaple z místního červeného pískovce byla postavena v letech 1891–92 podle projektu významného architekta Josefa Mockera pro majitele panství Jana z Lichtenštejna.