Turistické cíle v okolí obce Horní Kruty

Zřícenina hradu. Zakl. poč. 14. stol. Arnošt z Kouniců. V drž. pánů z Talmberka do 2. pol. 15. stol. R. 1473 maj. Bedřich Ojíč z Očedělic a r. 1487 Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Zpustl pravd. poč. 16. stol. – r. 1533 pustý.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.

Národní přírodní rezervace Ve Studeném u vsi Samechov chrání od r. 1935 přirozené lesní porosty s pralesovitou strukturou tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů jako poslední rozsáhlejší komplex lesa se zachovalou přirozenou druhovou skladbou v údolí Sázavy. Veřejnosti nepřístupná.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.