Turistické cíle v okolí obce Kostelec na Hané

nebo vyberte

Kostelec na Hané

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 696 záznamů, 26 / 58 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - klášter, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Klášter založen hraběnkou Marii Annou z Lichtenštejna za uzdravení jejího syna v r. 1727, dokončen r. 1759. Kostel je z let 1750-55. Na jeho výzdobě se podílel i F. A. Sebastini. Interiér kostela je jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě.
 klášter Milosrdných sester III. řádu sv. Františka
226.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Roku 1884 pro řád Milosrdných sester zakoupen dům v Mariánské ulici. Objekt byl zrekonstruován a nově byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Františka z Assisi. Klášter zrekonstruován v devadesátých letech 20. století.
 klášter premonstrátů s kostelem Nanebevzetí P. Marie
Klášterní Hradisko
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc-Klášterní Hradisko
Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.
 klášter redemptoristů s kostelem Božského Srdce Páně
350.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Bílsko
Kostel Božského Srdce Páně s klášterem redemptoristů byl postaven v l. 1902-1903. Dne 4. října 1903 byl kostel slavnostně vysvěcen olomouckým arcibiskupem dr. Theodorem Kohnem. V současnosti kostel slouží jako filiální a klášterní budova je využívána k potřebám obecního úřadu.
 Klášterní Hradisko
230.0 m. n.m.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Klášterní Hradisko
Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.
 Kloboučky
zaniklá ves
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Klobůčky, zaniklá středověká ves, původně mezi obcemi Domamyslice a Seloutky.
 Knížecí dům
223.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.
 kolej jezuitů s kostelem Panny Marie Sněžné
sakrální památky - klášter, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.
 Konice
418.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Konice
Zámek vznikl přestavbou starší tvrze ze 14. stol. Do konce 17. stol. byl často přestavován v gotickém, renesančním a poté barokním slohu. Dnes zámek slouží jako umělecká škola, koncertní a obřadní síň, atp.
 Kopaniny
280.0 m. n.m.
Otaslavice 1, Kopaninky
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Otaslavice
Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.
 Korunní pevnůstka
219.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Korunní pevnůstka je součástí jedné z obranných linií tehdejší tereziánské pevnosti. Vznikla v letech 1754-1756. V areálu bývalé Prachárny je dnes muzeum, vnitřní část slouží ke kulturním akcím zdejšího sdružení. Areál je opravován od r. 2008.
 kostel Českobratrské církve evangelické
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.