Turistické cíle v okolí obce Pavlovice u Kojetína

nebo vyberte

Pavlovice u Kojetína

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 318 záznamů, 25 / 27 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Vítkův mlýn
380.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Chvalkovice
Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.
 Vlkoš
200.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Olomoucký kraj, Vlkoš
Zbytky pahorku tvrze založené nejspíše ve 14. století , který se nachází západně od kostela v zahradě soukromého pozemku. Tvrz zanikla nejspíše na přelomu 15. a 16. století.
 vrchnostenská sýpka
210.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kroměříž
Zachovalá částečně zrekonstruovaná barokní sýpka postavená za biskupa kardinála ze Schrattenbachu v letech 1722–24 podle projektu již zemřelého architekta Giovanni Pietra Tencally. Obdélná trojpatrová stavba na kratších stranách s volutovými štíty, fasády členěny pilastry, v přízemí dva průjezdy.
 Vrchnostenský dům
210.0 m. n.m.
Renthaus, Pálinkovský dům
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kroměříž
Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.
 Vrchoslavice
206.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, přestavěno, volně přístupno, Olomoucký kraj, Vrchoslavice
Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.
 Vřesovice
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Vřesovice
Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.
 vyhlídková plošina Dobrochov
255.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dobrochov
Vyhlídková plošina Dobrochov vznikla na severovýchodním okraji obce jako vyhlídkové místo a zároveň památník 100. výročí vzniku samostatného Československa r. 2018. Je to nevysoká kovová stavba se širokým spirálovitým schodištěm. Volně přístupná od 28. října 2018.
 vyhlídkový altánek na Špičákové skále
310.0 m. n.m.
vyhlídka nad Seloutkami; pod Chlumem
příroda, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Na dnešním místě vyhlídkového altánu býval dříve lom zvaný Špičáková skála. Lom byl zavezen a prostor byl osázen jehličnany. Dřevěný vyhlídkový altánek spolu s posezením zde nechal na počátku 21. století vybudovat Obecní úřad Seloutky. Místo nabízí krásnou vyhlídku na velkou část střední Moravy.
 vysílač Předina
313.0 m. n.m.
věž, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Kelčice
Na vyvýšenině Předina nad obcí Dobrochov s nadmořskou výškou 312 m n. m. postavena 171 m vysoká věž středovlnného vysílače společnosti České radiokomunikace. Nedaleko dřevěná rozhledna z r. 2001.
 Výšovice
zámek, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Výšovice
Barokní zámek postavený roku 1755 na místě staršího dvora z podnětu probošta Johanna Glätzela za využití projektu architekta Domenika Martinelliho. V roce 1796 upraven v empírovém stylu.
 zájezdní hostinec
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Drysice
Původně čtyřkřídlý zájezdní hostinec se zahradou nechal u důležité cesty vybudovat pravděpodobně některý z Olomouckých biskupů. První zmínka o objektu je z r. 1759. V r. 1873 byla část hostince upravena na školu a v r. 1890 zvýšena o jedno poschodí. Dnes obecní úřad a mateřská škola.
 Záříčí
200.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Zlínský kraj, Záříčí
Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.