Turistické cíle v okolí obce Mořice

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Zámek byl přestavěn koncem 17. století ze starší tvrze v barokním slohu a roku 1788 byl přebudován ve stylu rokokovém. Dnes je zámek opraven a spolu s rozlehlým parkem patří soukromým majitelům.

Původně měšťanský pivovar ze 16. století, od konce 19. století hotel, secesně přestavěný v roce 1904 s dochovanou bohatou štukovou výzdobou s klasickými secesními motivy. .

Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.

Zbytky pravděpodobného tvrziště po tvrzi příslušníků rodu pánů ze Švábenic, která zřejmě zanikla již na počátku 15. století.

Náznaky opevněného hradiska jsou kulturní památkou. Oblast osídlena od mladší doby kamenné. V 5.- 4. tisíciletí př. n. l. rozsáhlé sídliště, později opevněné. První průzkum lokality provedl r. 1850 Julius Suchý. V letech 1949-1956 zde probíhal systematický průzkum.

Hradisko na výběžku nad řekou Hanou bylo opevněno valem (částečně dvojitým) a příkopem. Místo bylo podle nálezů obydleno již v ml. době bronzové (1. tis. př.n.l.), další nálezy jsou z doby halštatské (7. - 6. stol. př.n.l.). Opevněné místo bylo využíváno v období válek ještě v 17. a 18. stol.

Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.

Slovanské hradiště Otaslavice 2 nebo též "Obrova noha", 1,5 km západně od středu Otaslavic, na severním výběžku Konické vrchoviny, obtékaném říčkou Brdečkou na ploše asi 9,5 ha. Na místě nalezeny předměty až z pozdní doby kamenné.

Samota Hraza, dnes zbytek vodního mlýna, hospody a dvou stavení. V minulosti zde bývala kaplička sv. Jana Nepomuckého. Samota vznikla jako náhrada středověké vesnice Stará Ves (zmínka r. 1459), která byla zrušena postavením rybníka.

Hřbitovní kapli sv. Kříže nechal postavit v letech 1822 - 23 kralický děkan František Randula. Vlastní kaple je klasicistní osmiboká stavba s polygonální lucernou. Vlastní prostor kaple je zaklenut a naproti vstupu je mělká oltářní nika s křížem.