Turistické cíle v okolí obce Zásmuky

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Původní synagoga byla postavena v 60. l. 19. stol. Původnímu účelu sloužila do r. 1938, kdy byla prodána Církvi českobratrské evangelické, která ji r. 1939 upravila a které sloužila do poč. 21. století. Od r. 2012 je v soukromém vlastnictví a není přístupná veřejnosti.

Zřícenina hradu. Zakl. poč. 14. stol. Arnošt z Kouniců. V drž. pánů z Talmberka do 2. pol. 15. stol. R. 1473 maj. Bedřich Ojíč z Očedělic a r. 1487 Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Zpustl pravd. poč. 16. stol. – r. 1533 pustý.

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.

Národní přírodní rezervace Ve Studeném u vsi Samechov chrání od r. 1935 přirozené lesní porosty s pralesovitou strukturou tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů jako poslední rozsáhlejší komplex lesa se zachovalou přirozenou druhovou skladbou v údolí Sázavy. Veřejnosti nepřístupná.

Venkovská usedlost čp. 2 je pozdně barokní budova. Vystavěna r. 1753. V nice v prvním patře budovy socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově umístěny sluneční hodiny. Areál upravován ve 20. století. V současnosti využíván k obytným účelům.

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.