Turistické cíle v okolí obce Hradčany-Kobeřice

Lázně v Kralicích na Hané byly provozovány v letech 1825 – 1933 a v omezeném rozsahu až do roku 1960. Definitivně zanikly v roce 1970. Zdroj železité vody ve studni byl zasypán.

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Zaniklá středověká ves Lhotka ležela pod Ohrozimským kopcem při dnešní silnici. Roku 1512 vedena jako pustá. Ves lokalizoval archeolog J. Šrot v roce 1986.

Lidová hvězdárna v Kolářových sadech. Vybudována v r. 1955 a slouží od r. 1961.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Bývalý lom, zvaný Loupežník, s jezírkem napájeným jen spodními vodami.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Zřícenina hradu postaveného r. 1339 biskupem Janem Volkem, nemanželským synem Václava II. Dobyt husity r. 1423, patrně byl na čas jejich útočištěm. R. 1439 uváděn jako rozbořený a pustý. Významný dlouholetý archeologický výzkum MUDr. J. Zháněla.

Opevněné městské osídlení z počátku 13.stol., zaniklé počátkem 14.stol.. Založeno pravděpodobně Albertem z Lešan, jako centrum panství. Objeveno v roce 1975 arch. J.Šrotem, archeologicky zkoumáno. Místo mělo asi souvislost se sousedním Ježovým hradem a těžbou železné rudy v okolí.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.