Turistické cíle v okolí obce Čelčice

nebo vyberte

Čelčice

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 557 záznamů, 40 / 47 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 socha sv. Libora
254.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Určice
Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.
 socha sv. Linharta
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Blatec
Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.
 socha T. G. Masaryka
223.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.
 sokolovna
223.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Sokolovna vznikla v secesním slohu v letech 1907 až 1908 podle projektu stavitele Otakara Pokorného. Dodnes slouží sportovcům TJ Sokol I. Prostějov, cvičencům, volejbalistům a boxerům. V salonku bývají představení loutkového divadla.
 Součkův dům
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov
Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.
 sousoší Piety
225.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Vrahovice
Barokní sousoší Piety bylo vytvořeno r. 1747. Socha truchlící Panny Marie, držící na klíně umučeného Ježíše Krista, je umístěna na podstavci s bohatou výzdobou z květin, palmet a mušlí. Uprostřed podstavce kartuš s reliéfem Krista, nesoucího kříž. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
 sousoší Piety
220.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hablov
Sousoší Bolestné Panny Marie s Ježíšem Kristem (tzv. Pieta) dali v r. 1923 zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. V neděli dne 9. září 1923 bylo sousoší slavnostně vysvěceno olšanským farářem Ondřejem Otáhalem za účasti mnoha obyvatel z okolí.
 sousoší Piety
210.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Klopotovice
Sousoší (tzv. Pietu), zachycující Pannu Marii Bolestnou držící v klíně mrtvého Ježíše Krista sejmutého z kříže, nechali zhotovit roku 1898 manželé Krátcí z Klopotovic ku cti a chvále Panny Marie.
 sousoší sv. Floriána
210.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dub nad Moravou
Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Kralice na Hané
Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.
 sousoší sv. Jana Nepomuckého
210.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Dub nad Moravou
Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.
 Spálený kopec
410.0 m. n.m.
Myslejovice 2
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.