Turistické cíle v okolí obce Klopotovice

Špitál vznikl koncem 16. stol. V r. 1673 jej dal Ferdinand Julius hrabě ze Salmu obnovit. Znovu upraven v 18. a 19. stol. V 50. letech 20. stol. došlo ke sloučení špitálu s nemocnicí řádových sester a r. 1984 byla špitální budova zbořena. Dodnes zůstala pouze špitální kaple sv. Jáchyma a Anny.

Budova barokně přestavěné renesanční staré radnice z let 1521-30 na centrálním městském náměstí. Dnes sídlo muzea.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.

Most přes říčku Hloučelu v Prostějově na Olomoucké ulici z roku 1870, postavený na starších základech. V roce 2007 byl nahrazen novým železobetonovým mostem. Socha sv. Jana z Nepomuku přemístěna na pravý břeh.

Významné paleontologické naleziště, součást tzv. čelechovického devonu, výskyt několika druhů trilobitů. V minulosti zde působil i Joachim Barrande.

Malá dřevěná rozhledna v blízkosti vysílače Dobrochov stojící na geografickém středu Moravy. Z místa je nádherný pohled na celou Hanou, obklopenou v dáli horami. Od r. 2019 z bezpečnostních důvodů nepřístupná.

Synagoga vznikla snad již v polovině 17. století. V 19. století proběhly novorománské úpravy. V r. 1956 byla zchátralá stavba zbořena. Lokalita zaniklé synagogy se nachází na rohu ulic Denisova a Podvalí.

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.

Jedna z nejstarších synagog na Moravě prvně připomínaná již roku 1456. Od roku 1953 bývalou synagogu spravuje Církev československá husitská.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Barokní sýpka postavená v roce 1632. Nad vchodem do sýpky je dochován erb majitele zdejšího panství, knížete Karla z Lichtenštejna.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.