Turistické cíle v okolí obce Štětovice

Obecní kaplička v Hodolanech pochází z první třetiny 19. stol. Drobná obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předimenzovanou sanktusovou vížkou, vystavěna v klasicistním slohu. Ve dvacátých letech 20. století předána církvi Československé husitské. Důkladně opravena po povodních v roce 1997.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2003. Nachází se v budově obecního úřadu a jsou v něm k vidění předměty dokumentující život na vesnici, zemědělské nářadí, oděvy a vybavení domácnosti.

Výjimečná kombinace obytného věžového domu a vodojemu na jednom z nejvyšších míst Olomouce. Projekt z roku 1966, realizován 1968. Dům dominuje sídlištím v jižní části města, plní dosud obě původní funkce.

OP Prostějov vznikl po válce na základech firem Rolný a Nehera. Zaměstnával v samotném areálu přes 10 000 zaměstnanců. Projekt továrny - Z. Plesník a.J. Taťák, postavily r. 1957-65 PS Olomouc. V r. 2010 zadlužený podnik zaniká, r. 2014 demolice a odstřel budov.

Větrný mlýn holandského typu jehož stavitel není znám je z r. 1838. Zanikl r. 1922.

Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.

Velké podzemní prostory pod kostelem sv. Mořice, sv. Michala a pod domem U zlatého jelena, přístupny jen příležitostně. Nevhodné pro osoby s omezenou pohyblivostí (stísněné prostory a až 60 centimetrů vysoké schody).

Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska, z něj se kolem r. 1063 vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek. Hrad r. 1204 zničen požárem, obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po r. 1253 již nesloužil jako sídlo. Přestavby v 17. a 18. stol. Od r. 1998 Arcidiecézní muzeum.

V r. 1998 byla při záchranném archeologickém výzkumu objevena část palisádového žlebu, obepínajícího kruhový prostor o průměru asi 80 m a pravděpodobný severní vstup. Lehce opevněný kruhový areál je rámcově kladen do pozdního eneolitu až starší doby bronzové.

Z dolního hradu v Otaslavicích se dochovaly četné valy a torzo obranné věže. První písemné zmínky jsou z r. 1377, kdy hrad získal Jan Puška z Kunštátu. Hrad je však staršího založení. Kolem r. 1400 opevněn, r. 1424 dobyt Albrechtem Rakouským, pobořen a již nikdy neobnoven.

Dolnootaslavická tvrz založena v 16.stol. za Hynka Posadovského z Posadova. Tvrz stávala uprostřed obce. V průběhu 17.st. se stala nepotřebná a zanikla. Na jejím místě vyrostlo nákupní středisko a budova Obecního úřadu.

Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.