Turistické cíle v okolí obce Kraličky

Klášterní budova Kongregace Dcer Božské lásky s kaplí sv. Josefa byla postavena v letech 1925-1926. Jeptišky zde otevřely sirotčinec a školku pro malé děti. Po zestátnění zde byla zvláštní škola a od r. 1953 dětský domov, který zde existuje dodnes.

Klášter založen hraběnkou Marii Annou z Lichtenštejna za uzdravení jejího syna v r. 1727, dokončen r. 1759. Kostel je z let 1750-55. Na jeho výzdobě se podílel i F. A. Sebastini. Interiér kostela je jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě.

V l. 1863-1864 vznikl, přestavbou staršího domu, klášter sloužící k výuce dívek a v r. 1884 byl rozšířen o nemocnici. Později sloužil jako mateřská škola a domov důchodců. V l. 1996-1998 vznikl na místě původních staveb nový komplex budov domova důchodců.

Roku 1884 pro řád Milosrdných sester zakoupen dům v Mariánské ulici. Objekt byl zrekonstruován a nově byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Františka z Assisi. Klášter zrekonstruován v devadesátých letech 20. století.

Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Klobůčky, zaniklá středověká ves, původně mezi obcemi Domamyslice a Seloutky.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.

Tvrz Kokorských z Kokor byla vystavěna snad ve 14. století pravděpodobně na ostrožně nad obcí obtékané ríčkou Olešnicí. Roku 1574 se uvádí jako pustá.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.

Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.