Turistické cíle v okolí obce Hablov

nebo vyberte

Hablov

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 740 záznamů, 48 / 62 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Salmův palác
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Olomouc
Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.
 Salzerova reduta II
220.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Hodolany
Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.
 sbírkové skleníky Výstaviště Flora
240.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.
 Seloutky
Žlibek, Teniska
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Tvrz byla postavena ve 14. století, naposledy zmíněna r. 1493, poté zpustla a zanikla beze stopy.
 seminář sv. Františka Xaverského
220.0 m. n.m.
Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.
 Senice na Hané
238.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Senice na Hané
V obci Senice na Hané stávala významná tvrz. Bývala v držení příslušníků rodu pánů z Kunštátu ve 14. a na počátku 15. stol. Pak zaniká beze stopy.
 Ševčíkův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Ševčíkům mlýn je technickou památkou z r. 1810. Mlýn na tomto místě se prvně zmiňuje v Zemských deskách již ve 14. stol. Mlýn vlastnila řada majitelů, v majetku rodiny Ševčíků je od r. 1846. Mlýn byl funkční do r. 1955, přestavěn v l. 1968 a 1979-82. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.
 Skalička
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skalka
Tvrz ve Skaličce, dnes lázeňské obci Skalka na Prostějovsku, je zmiňována od r. 1569. Majitelem byl Kryštof Falkenhaim z Glošku. Poslední zmínka k r .1602. Zanikla v období třicetileté války.
 Skrbeň
224.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Skrbeň
Středověká tvrz patrně z počátku 14. stol. Po tvrzi nesl název rod Skrbenských z Hříště. Od poloviny 17. století ztratila residenční funkci a sloužila hospodářským a vytovým účelům. Bytovým účelům slouží tvrz dodnes.
 Skrbeň
225.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skrbeň
Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.
 sloup Nejsvětější Trojice
198.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc-Černovír
Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.
 sloup Nejsvětější Trojice
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Sloup s kaplí byl původně stavěn jako morový, dostavěn jako čestný. Je na seznamu UNESCO. Vznikal v letech 1716-1754 a je jedním z posledních barokních sloupů, ale svou koncepcí se odlišuje. Sochy jsou dílem O. Zahnera, J.M. Scherhaufa, F. Sattlera.