Turistické cíle v okolí obce Želeč

nebo vyberte

Želeč

Olomoucký kraj,  Prostějov  (PT)
Nalezeno celkem 435 záznamů, 6 / 37 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 fara
SOU a Učiliště Don Bosco
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Vřesovice
Barokní fara byla postavena r. 1689, kdy v obci nahradila starší faru. R. 1704 byla přestavěna do dnešní podoby, snad podle plánů architekta Domenica Martinelli. Obec vlastnili v l. 1151–1784 premonstráti z kláštera Hradisko u Olomouce. R. 1995 byla fara opravena a bylo zde zřízeno SOU Don Bosko.
 Ferdinandsko
490.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Podivice
Zámek Ferdinandsko byl postaven v polovině 18. století za olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera. Jako lovecký zámek sloužil do roku 1939. Dnes se nachází v katastru vojenského újezdu Březina.
 Fricův mlýn
260.0 m. n.m.
mlýn - vodní, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Dědice
Mlýn vznikl zřejmě v r. 1600 a patřil k arcibiskupskému panství. V r. 1858 jej koupila rodina Friců. V r. 1898 připojena pila. V r. 1930 mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. Pracoval až do 80. let 20. stol., kdy byl jeho provoz definitivně ukončen.
 Ganymédova kašna
254.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vyškov
Barokní kašna postavená kolem r. 1730 znázorňuje příběh mladíka Ganyméda, který byl Diem dopraven na Olymp. Tam z něj udělal číšníka bohů, což pobouřilo jeho ženu Héru. Zeus nakonec Ganyméda usadil do souhvězdí Vodnáře.
 Gloše
250.0 m. n.m.
ostatní, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Prostějov-Domamyslice
Zaniklá středověká osada s nálezy ze 13.-14. stol., lokalizovaná archeologem J. Šrotem. V místech osady bývala i vojenská střelnice. Dnes pouze zemědělská polnost.
 Hanácké muzeum
201.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tovačov
Soukromá sbírka na hanáckém gruntu v Tovačově ukazuje, jak se dříve žilo obyčejným lidem na Hané. Jedinečná sbírka šicích strojů, budíků, nářadí, ale i věcí běžné potřeby. Pro veřejnost bylo otevřeno v r. 2013. Otvírá se jednou do roka, vždy v době tovačovských hodů nebo po předchozí domluvě.
 Hlubočany
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Hlubočany
Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.
 hotel Pivovar
201.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Kojetín
Původně měšťanský pivovar ze 16. století, od konce 19. století hotel, secesně přestavěný v roce 1904 s dochovanou bohatou štukovou výzdobou s klasickými secesními motivy. .
 Hradecký rybník
200.0 m. n.m.
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Tovačov
Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.
 Hradisko
382.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Švábenice
Zbytky pravděpodobného tvrziště po tvrzi příslušníků rodu pánů ze Švábenic, která zřejmě zanikla již na počátku 15. století.
 Hradisko u Popůvek
hradiště, terénní náznaky, není známo, Olomoucký kraj, Křenovice
Hradisko na výběžku nad řekou Hanou bylo opevněno valem (částečně dvojitým) a příkopem. Místo bylo podle nálezů obydleno již v ml. době bronzové (1. tis. př.n.l.), další nálezy jsou z doby halštatské (7. - 6. stol. př.n.l.). Opevněné místo bylo využíváno v období válek ještě v 17. a 18. stol.
 hradiště Na Čechovicku
350.0 m. n.m.
Záhoří u Prostějova
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Seloutky
Hradiště z pozdní doby kamenné (eneolitu), kultury nálevkovitých pohárů v lokalitě Na Čechovicku, na masívu Záhoří u Prostějova. Na rozloze cca 4 ha dochovány stopy opevnění. Od r. 1898 několikrát archeologicky zkoumáno – A. Gottwald a M. Šmíd.