Turistické cíle v okolí obce Soběsuky

Zámek byl vystavěn na místě starší tvrze M. Žalkovským z Žalkovic někdy po r. 1563. Ve druhé pol. 17. stol., byl přestavěn a před pol. 18. stol., rozšířen do dnešní podoby. Dnes zámek slouží jako „Dům na půl cesty“.

Barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze na začátku 18. století, stejně jako zámecký park a kaple Panny Marie. Zámek, který byl roku 1904 téměř zničen požárem, je dnes v majetku obce a je veřejnosti nepřístupný.

Chalupa s doškovou střechou pocházející z r. 1813 stojí v Ruprechtově hned u hlavní silnice. Chaloupka byla v r. 2005 zrekonstruována. Je chráněnou kulturní památkou ukazující, jak žili naši předkové na počátku 19. stol. v oblasti moravského venkova.

Bývalý zámek postavený po r. 1653 Waderny z Dundy. Od r. 1671 jej vlastnili Žerotínové, v 18. stol. pak Winklerové z Winkelsbergu a od r. 1768 rod Sylva-Taroucca, kteří jej vlastnili až do 20. let 20. století. V r. 1948 znárodněn. Dnes kanceláře zemědělského družstva.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Malý barokní zámeček postavila počátkem 18. stol. Veronika Přepyská z Rychmburka na místě bývalé tvrze zmiňované již r. 1365, kdy ji vlastnil Dythart z Řevnovic. Zámeček v r. 1825 vyhořel a nebyl obnoven.

Lokalita byla osídlena v době kamenné, pozdní době bronzové, době halštatské a v mladší době hradištní. Později využita ke stavbě hradu, takže případné starší fortifikační prvky nejsou v terénu patrné.

Držovická tvrz existovala před rokem 1368. Zanikla po husitských válkách. V průběhu své existence byla velmi žádaným zbožím, o čemž svědčí spousta písemných záznamů. Její přesná poloha a podoba však není známa.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

Významný dům Ing. Josefa Kováříka v centru města Prostějova z roku 1912 od projektanta Emila Králíka. Ukázka české moderny.

Onšův dům ceněn zejména pro svůj portál, který byl přenesen z původního prostějovského zámku a zde znovu sestaven roku 1571 Stanislavem Ludwigem.

Funkcionalistická budova zvaná Domov sester byla postavena v roce 1933 podle plánů architekta Eduarda Žáčka. Vyhlášena roku 2016 kulturní památkou. Objekt v roce 2019 - 20 zrekonstruován na sociální byty seniorů.