Turistické cíle v okolí obce Doubravčany

Barokní čtyřkřídlý zámek s nárožními rizality založen v místě původní tvrze po roce 1638 Annou Kamilou z Enkenfurtu a dostavěn Michalem Osvaldem z Thunu. Přestavován Althany v l. 1755–1758 pozdně barokně a v r. 1847 klasicistně. Dnes domov důchodců.

Barokní synagoga z roku 1798 přestavěná v orientálním stylu v roce 1913. V interiéru se dochovala původní dlažba, lavice, mosazné nástěnné svícny, klenba sálu a vitráže osmi oken. Dnes motlitebna Církve československé husitské.

Synagoga v novorománském slohu, postavena kolem roku 1842, přeměněna na kanceláře obecního úřadu a knihovnu. Na štítu dochované desky desatera.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Zřejmě největší dochovaná česká mimopražská synagoga vzniklá před r. 1800. Postavena 1642–96 ve dvoře mezi ulicemi Na hradbách a Na valech, fungovala do II. světové války a krátce po ní, pak depositář musea, opravena a zpřístupněna v 90. l. 20. stol.

Původní synagoga byla postavena v 60. l. 19. stol. Původnímu účelu sloužila do r. 1938, kdy byla prodána Církvi českobratrské evangelické, která ji r. 1939 upravila a které sloužila do poč. 21. století. Od r. 2012 je v soukromém vlastnictví a není přístupná veřejnosti.

Zřícenina hradu. Zakl. poč. 14. stol. Arnošt z Kouniců. V drž. pánů z Talmberka do 2. pol. 15. stol. R. 1473 maj. Bedřich Ojíč z Očedělic a r. 1487 Bedřich ze Šumburka a Talmberka. Zpustl pravd. poč. 16. stol. – r. 1533 pustý.

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Ruiny tvrze, prvně zmíněné snad již r. 1390. V 1. pol. 15. stol. patřila Janu Kabátovi a Mikuláši Trmalovi. V l. 1462–1472 v majetku Jana Trmala, r. 1519 prodána městu Kouřim, nevyužívána. R. 1557 obnovena jako sídlo Jiříka Hostačovského z Petrovic, po prodeji r. 1582 Zdislavu Říčanskému zpustla.

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.