Turistické cíle v okolí obce Doubravčany

Novogotická socha na barokním soklu (1731), vetknutém do ohradní zdi pozemků severně od radimské kaple Nejsvětějšího Vykupitele. Původní plastika zmizela neznámo kam. Socha zřejmě do stavby kaple stála na jejím místě. Autorství ani datace dnešní sochy nejsou známé.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Prokop) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena roku 1716, to znamená pět let před blahořečením a třináct let před svatořečením Jana z Nepomuku. Pískovcovou sochu nechal vytvořit kouřimský děkan Antonín Jan March. Socha je památkově chráněná.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1712, vyniká výrazně realistickým pojetím. Od roku 1958 je zapsána na seznamu kulturních nemovitých památek ČR. Sv. Jan Nepom. patřil k nejvýznamnějším světcům českého baroka. Zobrazen tradičně v kanovnickém oděvu, držící kříž a palmu.

Dílo neznámého autora z doby kolem roku 1750 ohraničuje spolu s dalšími třemi sochami (Panna Maria, svatá Anna, svatý Jan Nepomucký) symbolický ochranný kříž, jehož ramena se protínají v prostoru někdejšího kláštera v Klášterní Skalici. Pozůstatek krátkého období barokní obnovy proboštství.

Barokní pískovcová socha z konce 18. stol. Autor neznámý. Na čtvercové základně úzký hranolový sokl. Stěny zdobeny rytými obdélníky. Svatý Václav vyobrazen jako rytíř s pláštěm a knížecí korunou na hlavě. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcové sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého pochází z let 1711-1723. Na podstavci bez nápisů je zjednodušený alianční erb Věžníků z Věžník a Valdštejnů.

Hradiště bývalo na pahorku u řeky Kouřimky, který byl osídlen od 5. tisíciletí př.n.l. V 9. a poč. 10. stol. zde bylo opevněné hradiště kmene Zličanů. Archeol. průzkum lokalizoval mj. pohřebiště, náboženský prostor a jedinečnou shromažďovací halu (89 m). Hradiště násilně zaniklo v 1. pol. 10. stol.

Původně gotická radnice ze 14. století, v 16. století renesančně přestavěna. Po několika požárech byla v r. 1782 pozdně barokně přestavěna architektem Janem Josefem Wirchem. Sídlí zde Muzeum Kouřimska.

Barokní městský dům čp. 118, ve kterém do roku 1718 sídlila městská škola. V 2. polovině 19. století byl dům přestavěn na obytný. Dům je památkově chráněný.

Železobetonový most z let 1925–7 podle projektu Františka Roitha. Sestává z deskového mostu nad železniční tratí Praha - Česká Třebová, trojpolové části nad hlavním korytem, vodní elektrárny na ostrově a přechodu nad plavebním kanálem.

Renesanční špitál z r. 1594, postaven Jaroslavem Smiřickým pro vysloužilé zámecké služebnictvo. Dnešní podoba klasicistní z první poloviny 19. století.