Turistické cíle v okolí obce Církvice

Věžový vodojem postavený roku 1927 v centru tehdy ještě samostatných Zibohlav. Na rozdíl od většiny soudobých obdobných staveb je proveden v historizujícím duchu vzdáleně napodobujícím hradní hlásky (kamenné obložení dříku, tvar oken ap.). V současnosti pravděpodobně nefunkční.

Vodní nádrž Vrchlice je vodárenská nádrž na říčce Vrchlici mezi Kutnou Horou a Malešovem. Vzhledem k jejímu účelu jsou její břehy turisticky nepřístupné. Má unikátní klenbovou betonovou hráz z let 1966-1970. Zásobárna pitné vody pro Kutnohorsko a Čáslavsko.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Vranické vodopády se nacházejí na malém krátkém potůčku, který teče od osady Vraník (místní část obce Ledečko) prudce strání dolů k železniční trati, kde ústí do Sázavy. Potůček vytváří na pararulovém podkladu soustavu nevelkých vodopádů, zejména po deštích a při tání sněhu.

Hradiště Vraník naproti stejnojmenné osadě bylo obýváno už v pravěku, podle archeologických nálezů je doloženo osídlení v pozdní době bronzové a době halštatské, ve středověku pak v 9. a v první polovině 10. století. Zachovány pozůstatky valů na katastru obce Ledečko.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Ocelová rozhledna, stojící 470 m n. m., vysoká 40 m. Byla postavena firmou Český mobil a obcí Miskovice; otevřena r. 2002. Slouží zejména jako telekomunikační věž. Měla zde stát rozhledna již koncem 19. stol., ale stavba neproběhla.

Čtyřkřídlý goticko-renesanční zámek postaven kolem r. 1533 Adamem z Říčan. Od r. 1584 do r. 1635 byl majitelem Václav Michna z Vacínova. Od r. 1637 patřil Šternberkům, r. 1948 zkonfiskován. Roku 1982 vyhořel, po restituci postupně opravován.

Zámek byl postaven jako náhrada starší tvrze v 18. stol. Dnes je v soukromých rukou a je v rekonstrukci.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Hřbitov z roku 1777 o rozloze 2921 m2. Používán do 2. sv. války, v r. 1941 poničen hitlerjugend. Zachováno 200 náhrobníků barokního a klasicistního typu, nejstarší čitelné z konce 18. století.

Hřbitov vybudován po roce 1832. Rozšířen na dnešních 4107 m2 byl v roce 1907. Používán byl do druhé světové války. Po ní byl hřbitov opuštěn a postupně devastován. Dnes je zde volná plocha s fragmenty 2 náhrobků a zbytek ohradní zdi.