Turistické cíle v okolí obce Záříčí

Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

kamenný kříž u Čechůvek připomíná srážku pruských a rakouských vojáků dne 15.7.1866. Vystavěn v roce 1869 z finančního daru účastníka bitvy, jako dík za záchranu života.

Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.

Kříž stojící na místě původního starobylého kříže z r. 1791. Ten byl zničený r. 1945 (kdy byla v okolí svedena velká tanková bitva) a nový byl postaven až r. 1998. Iniciátory stavby byli bratři Vysloužilovi z Čelčic. Kříž přes označení stojí několik km od geografického středu Moravy.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.